Jako každý rok (letos již po sedmé) nedokážu objektivně a správně reagovat takhle brzo po příjezdu.
Přijela jsem včera... Celkově tábor byl fantastickej.. Taky- co víc si přát, než moci být s milovaným člověkem čtrnáct dní ve dne v noci.. To bylo kouzelný :-* a pořád je to kouzelný:-)
Až na ten konec,no.. netýkalo se to sice přímo mě, ale týkalo se to spousty lidí, kteří jsou mí kamarádi a které mám velmi ráda a kteří mi jsou opravdu velice blízcí a obzvláště po těch společně prožitých dvou týdnech. Prostě hroznej průšvih, při kterém se ale naštěstí nikomu nic nestalo a ještě ke všemu byl zbytečně strašně moc nafouknutý do neskutečných rozměrů a začalo se vytahovat úplně všechno, co se mohlo... no jo no.... stane se... snad bude líp.. co nejdřív...
Ale já jsem si těch 14 dní užila úžasně. S Vojtou to bylo skvělý, být tam s ním, trávit s ním tolik času a být neustále v tom zamilovaném oblaku, když se naše pohledy střetly a usmáli jsme se na sebe.. a samozřejmě nezůstalo jen u pohledů :-D.. Jsem zamilovaná asi možná ještě víc než předtím jestli to vůbec jde...
Zatím nemám moc fotek, jen dvě sem zkusím dát :-) abyste se měli na co kouknout


No, tak toho bylo opravdu málo řečeno o čtrnácti dnech. :D
Jo a co je to za ucho?