Znáte takovou tu frázi, kterou někteří používají, že každý má svého anděla strážného? nevím, jestli je to pravda a nevím jestli zrovna "strážného", ale já měla dneska takový zvláštní pocit.
O kom, že to vlastně mluvím? o své paní učitelce na klavír. Jak ji popsat? ona je asi anděl... Je to naprosto úžasný člověk, kterého si neskutečně vážím. Nebylo mi na hodině nějak úplně dobře kvůli škole a tak a ona pokaždý POKAŽDÝ dokáže úžasně podpořit, zvednout náladu a podržet. Chodím k ní už strašně dlouho (možná už 12 let) a ze začátku jsem ji brala jako další učitělnici v řadě, pak taky byla z mojí strany krize, takové nápady, které má určitě většina lidí chodících na hudebku, že už mě "neba" chodit tam a tak:-), ale poslední zhruba 2, 3 roky je náš vztah úplně fantastický. Paní učitelka není zrovna prototyp medu, na někoho, kdo ji nezná může působit trošku přísně a vážně, ale ona je opravdu moc hodná. Je přísná, ale přesně tam, kdy má a taky je spravedlivá, ale hrozně dobrosrdečná, všímavá a pozorná. Už mi tolikrát pomohla, když jsem potřebovala psychicky pohladit a povzbudit :-). Když jsem jí přinesla dárek k Vánocům nebo ke konci roku-už nevím přesně- říkala, že si zase dělám škody a že to jsem neměla a tak, ale já jsem jí řekla, že jí mám ráda, že to není jen tak :-) a ona mě objala.Takový zážitky patřej mezi ty, který by si člověk chtěl uchovat ve vzpomínkách navždycky.
Paní učitelko, děkuju Vám a mám Vás moc ráda.

Krásný ... víc takových lidí ...